Starší historie

První zmínka o obci je z roku 1377. Obec tehdy patřila Jindřichovi z Bítova a bratřím, kteří měli dvory v Hrabyni, v Dobroslavicích, Smolkově a Velké Polomi. Roku 1431 postoupili Čavisov velkostatku v Lubojatech. Tas z Bítova prodal však 1446 Lubojaty s Čavisovem Kateřině Hřivnáčové z Tvorkova a její syn Zbyněk i s Dolní Lhotkou Donátům z Velké Polomě. Od té doby zůstal při statku velkopolomském, který koupil roku 1702 Jindřich Vilém hrabě Vlček z Dobré Zemice. V roce 1896-1960 patří k Bíloveckému politickému okresu a soudnímu okresu Klimkovickému. V této době patřila k Čavisovu také osada Hýlov, která nyní patří k městu Klimkovice a jsou u ní postaveny lázně. V roce 1960-2006 k okresu Opavskému. Od roku 2007 k okresu Ostrava-město. V letech 1960-1969 byl spojen s Dolní Lhotou. Od roku 1975 byl součástí střediskové obce Velká Polom. Od roku 1990 je samostatnou obcí.

Co o Čavisovu napsal Alois Konvalinka v brožuře Bílovecký okres která vyšla v roce 1936 :

Čavisov (480 obyv.) dříve Čabysov, Těbišov a také Čevišov, je česká obec. Leží na příkrém kopci nad pravým břehem středního toku Porubky. Má obecnou školu, kapličku a železniční stanici v údolí Porubky. K obci patří osada Hýlov 3 km na jihovýchod, přifařena a přiškolena do bližších Klimkovic. Pošta se doručuje z Kyjovic.

Dnes už to neplatí z těch dob nám zůstal jenom příkrý kopec a kaplička, vše  ostatní se už změnilo. Jaké změny v obci proběhly můžete porovnat ve fotogaleriích z minulosti, současnosti.a virtualní prohlídce obce

Změna názvu - Počátkem roku 1925 bylo z nařízení politické správy změněno jméno Čabysov na Čavisov. Stará psí známka z Čabysova

Malá perlička na závěr. Pokud by se Čabysov zachovalo jako vlastní jméno a mělo historický význam, mohlo by se objevit v rozšířeném seznamu vlastních jmen, podobně jako Bydžov nebo Přibyslav. Navíc obsahuje „by“, což by mohlo děti mást při diktátech — a právě proto se některá vlastní jména do seznamu přidávají. Takže kdyby se Čabysov vrátil do mapy, možná by si zasloužil čestné místo v učebnicích jako jazyková kuriozita.